recenze - SENJUTSU: BITVA O JAPONSKO

25.02.2024

Pamatujete na Senjutsu? Předloňské album od Iron Maiden? Tak na něj honem rychle zapomeňte, protože dnešní recenze se nebude věnovat heavy metalu, ale jak už to tak na našem blogu bývá, deskové hře. Chápu, že jsem teď spoustu čtenářů zklamal, ale věřte mi, tahle hra by podle všech předpokladů měla stát za to. Navíc, jakou hudbu si během hraní pustíte je jen na vás, takže win-win, dámy a pánové.

Proč si myslím, že je Senjutsu: Bitva o Japonsko titul hodný vaší pozornosti? No, jen se pojďme společně podívat pod víko téhle krásně ilustrované krabice. Samurajské téma ze hry přímo čiší, velká hromada karet, dvě herní desky bojišť i všechny žetony, které si budete muset vyloupat, poukazují na zasazení do dávného Japonska. To samé platí pro sadu plastových figurek, které představují jak jednotlivé postavy, tak všelijaké překážky, které na vás budou čekat na bojištích. Kromě klasického sešitu s pravidly v krabici najdete i kampaň pro sólo hru, a to ve formě komiksu, který vás celým příběhem provede. Snad nebudu moc spoilovat, když prozradím, že se některé bitvy budou odehrávat přímo v knize s komiksem. Suma sumárum, pokud vám nevadí kombinace klasických figurek a standies, které budete muset chtě nechtě použít během kampaně, čeká vás opravdu pěkná deskovka.

Máte hned několik možností, jakým způsobem budete Senjutsu hrát. Můžete se klidně hned pustit do sólové kampaně, ale já bych vám na začátek doporučil klasickou kompetitivní hru, ve které si to můžete s vaším soupeřem, nebo soupeři rozdat pěkně muž proti muži, ženě… Příprava klasické kompetitivní partie pro dva až čtyři hráče je vlastně velmi jednoduchá. Z až dvou oboustranných desek bojišť si složíte herní prostor, následně do něj společně přidáte překážky (figurky terénů) a samozřejmě i figurky vašich postav. V dnes recenzované základní krabici najdete hned čtyři hrdiny a to Válečnici, Učedníka, Ronina a Mistra. Každý z hráčů dostane balíčky karet své postavy, ty mají definovaný obsah, který si doplníte dle seznamu na konci pravidel, ale zkušenější samurajové si mohou obsah svého balíku obměnit.

Hru tedy máme připravenou a nic nám nebrání dobrat si do ruky karty schopností a už pomalu přemýšlet, kterou z karet zahrajete. Podobně jako například v Gloomhavenu, hrajete karty společně a následně porovnáváte hodnoty iniciativy. Kdo zahrál vyšší číslo, začíná. Tedy v tuto chvíli ještě máte možnost zamíchat kartami, a to například nečekaným zahráním karty okamžitého nahrazení, která jednoduše nahradí vaší původně zahranou kartu. Na kartách toho potom není vůbec málo a dalo nám docela zabrat pochopit všechnu tu ikonografii. V průběhu první partie jsme už ale přestali nakukovat do pravidel a mohli se naplno věnovat hraní. Pomocí karet se samozřejmě můžete (a v některých případech dokonce musíte) pohybovat po desce bojiště, a také se natáčet tím správným směrem. Během toho dáváte pozor na překážky, do kterých většinou není radno narážet, a to samé platí o nárazech do vašich soupeřů.

Do těch budete chtít raději vrazit hrot svého ostří, což jim způsobí klasické, nebo dokonce krvácející zranění. Na kartě najdete znázornění, na která pole váš útok dosáhne, takže si musíte předem naplánovat, jakým způsobem se ke svému soupeři připlížíte, abyste ho měli v té správné pozici. A ejhle, v jednom případě vám soupeř uteče, v tom druhém použije obrannou kartu, aby vám následně provedl nedobrovolné harakiri. Svůj úspěch ještě završí zahráním doplňkové karty a odsune vás do bezpečné vzdálenosti. Tady perfektně funguje samurajské téma, kdy se se soupeřem obcházíte, vyhýbáte, abyste pak ve vhodný okamžik provedli ostrý výpad. Taktické hry ale rozhodně nejsou pro každého a já tak měl možnost sledovat opravdu nas**né soupeře, kteří vzdávali partii několik kol před koncem. Ono se třemi zraněními, z toho jedním krvácejícím, vám klesne nejen tlak, ale i sebevědomí.

Další rozměr do celého taktizování pak vnáší karta Kamae, na které si za pomoci prstence vyznačujete své aktuální Kamae. Jedná se jednoduše o jakýsi status a kromě tří základních barev je tady i neutrální pole a fialové soustředění, díky kterému budete získávat právě žetony soustředění, potřebné k zahrání některých karet. Část akcí na kartách je označena symbolem konkrétního Kamae a zahrajete je tak jenom v případě, že se na tomto symbolu nachází i prstenec. Že vám to celé přijde jako komplexnější varianta Unmatched? Proč ne, kdybych chtěl někomu v rychlosti Senjutsu popsat, asi bych si na tuhle bojovku vzpomněl, ale také na už dříve zmiňovaný Gloomhaven, který má také pár společných prvků hlavně v hraní karet a pohybu po mapě, jinak se ale samozřejmě jedná o dost rozdílnou deskovku.

Co se mi velmi líbí je hromada možností, které máte během fází hraní karet. Většinou si začnete rychle uvědomovat, které karty vaší postavy jsou použitelnější a které raději obětujete. Jasně, občas máte ruku napěchovanou samými "esy", jindy byste si ji raději usekli a dobrali něco lepšího. Akce jsou pak na kartách v různých kombinacích a posloupnosti, kterou musíte dodržet a k tomu si ještě přičtěte aktivní Kamae… Bum! To jen dalšímu soupeři praskla hlava. :) Ne, tohle rozhodně nemůžu vnímat jako nevýhodu, jsem moc rád, že hra představuje výzvu. Platí to i v sólové kampani, kde jsou protivníci ovládáni sólovými kartami schopností a namísto Kamae využívají stupnici chování, která určuje jakým způsobem k vám budou přistupovat. A opět, i tady autoři využili samurajské téma naplno a dali si záležet i na doprovodném příběhu. Takže jedinou výtku mám asi k obsahu balení, kde hrdinové, dvořanky a terény mají své plastové figurky, automaticky ovládaní protivníci jsou ale pouze ve formě standies. Prstencům Kamae, se kterými budete často manipulovat, by pak taky slušelo nějaké reprezentativnější provedení. Musím ale zároveň přihlédnout k velmi férové ceně, která se pohybuje okolo jedenácti stovek.

Tak tohle bylo pravé japonské Senjutsu. Doufám, že vám moje recenze pomohla udělat si o hře dostatečně přesný obrázek, protože to nejdůležitější jsem si nechal až na konec. Ve dvou je hra prostorově opravdu nenáročná a to z ní dělá ideálního společníka na posezení u piva. Jen neříkejte, že to pro vás není ta nejzásadnější informace a totální gamechanger.

Petr


Hodnocení designu: 4/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5


Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.