recenze - SCRATCH WARS 18+

Když jsem byl v trafice pro noviny, na pultu mě zaujala modrá krabička, už jsem ji dříve viděl někde v reklamě, takže jsem něco tušil, byly to nové praskací Phillip Morrisky. Protože už pár let nekouřím, tak jsem si koupil jen Blesk a Scratch Wars. V těch novinách se nic zajímavého nepíše, teda kromě toho, která modelka si na party zapomněla vzít spodní prádlo (Andrea Verešová), takže rovnou přeskočím k těm Scratch Warsům. Po rozbalení krabičky a všech těch balíčků koukám, že je to pro dva hráče. Volám Yarynovi a zjišťuju, že on si té modré krabičky v trafice všiml taky, a protože nekouří, koupil si tramtadadá... Scratch Wars. Asi bych to měl upřesnit, abyste byli v obraze, co to teda vlastně je, v těch cigaretách je praskací kulička, která se rozmáčkne a cigarety pak mají mentolovou příchuť, ale pořád je to humus. A co se týče těch Scratch Wars, když píšu, že jsme si je koupili, myslím tím kovovou krabičku s kartama a doplňující balíčky. Kromě toho k sadě i balíčkům dostanete škrtátka (vysvětlím dále) a tyčinky s počítadlem životů (snad vysvětlím).

Dohromady jsme do toho vrazili asi čtyři kila, za to jsme mohli mít například jednu z těchto čtyř her:

Krycí jména

Minutová říše: Legendy

Malá velká dobrodružství

Nejsme tu sami

Port Royal

Aha, je jich pět, to je jedno, každopádně teď zvažuju, jestli by bylo lepší zainvestovat do nějaké "normální" deskovky/karetky. Píšu normální, protože Scratch Wars se prodává ve formě losů, což úplně standardní není (proto to škrtátko). Kartu si musíte nejdříve vy, váš syn nebo vnuk setřít a tady hrozí hlavní nebezpečí, že hrdina, nebo zbraň, která se ukrývá pod stíratelnou vrstvou, nebude dle vašich představ. Nebo ještě hůře, podle představ vašeho dítěte, protože tři stejné luky a dva trpasličí válečníci jsou mu k ničemu. Takže další pokus, brek, další pokus. Výhoda těchhle karet je, že jejich povrch je po seškrtání lesklý a vypadá to, že by mohl vydržet i polití pivem, nebo něčím tvrdším. Možná vyzkoušíme.

Předsudky, že se jedná o dětskou hazardní záležitost házíme za hlavu a vyrážíme s Yarynem na pivko, vybaveni naší novou hrou. Je nám jasné, že naše podprůměrné karty by porazil každý druhák, možná i prvňák a to z libovolné vysoké školy. Ostrava je rázovitý kraj, a tak se v tramvaji bavíme představami, jak nám nějaký štamgast rozbije obličej, až nás uvidí točit tyčinkou a dohadovat se jestli je lepší Opičí kouzelník nebo Šrotorobot.

Jeden moc moudrý člověk kdysi řekl: "Nejlepší hlad je kuchař", nebo tak něco, a tak si hned objednáváme dvě pivka a začínáme si prohlížet naši novou hru. Zjišťujeme, že ani jeden jsme to nevydrželi a kartičky už máme seškrtané. Vzhledem k tomu, kolik z toho bylo bordelu, asi je to dobře, nerad bych provokoval zdejší personál. Objednali jsme si další piva, porovnali jsme karty a zjistili, že bych měl mít jasně navrch. Následovalo ujasnění pravidel, vzhledem k tomu, že Scratch Wars není složitá hra, objednali jsme další pivka a pustili se do hraní. Pak mám trochu okno...

Volal náš kamarád Michal, že je na Stodolní a má tam sebou nějaké pěkné kámošky. Říkám: "Jarek, jestli jsi kámoš, tak tu se mnou zůstaneš a budeš hrát Scratch Wars."

Sedíme v tramvaji a jedeme na Stodolní. Kontroluju, že jsme všechno posbírali a poprvé doceňuju praktickou kovovou krabičku. Cestou se ještě párkrát sarkasticky zmíním, že by mě zajímalo, kde to tam budeme hrát. Yarek z toho není úplně nadšený, na sarkazmy moc není a konkrétně říká: "Já ti na ty kartičky s**u, dneska pořádně zachlastáme s holkama." Ano, přesně ten člověk, co nedávno napsal krásný rozhovor s jedním z nejuznávanějších deskoherních ilustrátorů mluví takovýmto jazykem. H****o jedno.

Omlouvám se všem, co to dočetli až sem, do téhle recenze jsem se neměl pouštět. Dáváme pivka u baru a řešíme, jestli to máme zveřejnit. S těma kámoškama Michal trochu přeháněl, o Scratch Wars jsem neslyšel od chvíle, co mě s nima Yarek poslal do prdele. Tenhle večer už je asi nevytáhneme. Uvažoval jsem, že bych alespoň jednu kartu polil pivem a vyzkoušel odolnost jak jsem slíbil, ale nechci naštvat místní vyhazovače.

Večer se nakonec docela vydařil, budím se doma chudší o nějakou tu hotovost, ale bohatší o zážitky, bohužel ne se Scratch Wars. Tak snad příště, přátelé.

Díky

Petr

Rušit odběr a nadávat můžete na našem facebooku.