recenze - SÁZKY, PROSÍM!

"Hele, Ludvo, to ti říkám, jestli si ten fotbal neprosadíš, tak si u mě mrtvej muž." Jestli šel Ludva nakonec na koníčky, nebo na Spartu, to si zjistěte sami ve filmu Ecce homo Homolka, my se dnes každopádně vydáme na koňský dostih a nebojte, milí deskohráči, bude to opravdu jen v deskové hře. I když, jestli jsou Sázky, prosím! deskovka, na to se vám taky pokusím odpovědět.

Ilustrace na krabici ve mně chtě nechtě vyvolává vzpomínky na staré známé Dostihy a sázky, nebo Velkou Pardubickou. Obě zmiňované hry jsem si nikdy moc neužíval, tedy až na úvodních 20-30 minut, kdy jsem ještě dokázal udržet pozornost. Zpátky ale k Sázkám. Už po otevření krabice a prohlídce obsahu je mi jasné, že v téhle hře půjde o něco dost jiného. Nejprve si budete muset vyloupat sady kartonových žetonů a roztřídit je do přiložených sáčků. Kromě nich vás v balení čekají dva balíky s kartami, sada dřevěných žetonů spolu deskou dráhy a především velkou deskou sázek. Ta působí, jako byste si ji odnesli z nějaké sázkové kanceláře, samozřejmě s povolením majitele, ne jako můj redakční kolega Yarek, který jednou… Ale to si nechám na nějaký silvestrovský speciál. Zpět k obsahu. Na detailní ilustrace koní a dostihových drah zapomeňte, celá hra je zaměřená na přehlednost a osobité ztvárnění dostihových sázek. Tady není čas zkoumat práci ilustrátora a hned vám vysvětlím proč.

Každý hráč u stolu se ujme role sázkaře. I když to není úplně přesné, každý hráč u stolu je jednoduše sázkař a jeho jediným úkolem bude sázet. Deska sázek obsahuje pole příslušící jednotlivým koním, respektive jejich umístění na prvním, prvním až druhém a prvním až třetím místě v rámci dostihu. Jeden z hráčů se pak může postavit do role komentátora, mít na starosti pohyb všech koní, a ještě vám závod zpříjemňovat svým komentářem. Byla by ale škoda přijít o jednoho soupeře, takže tuhle úlohu můžete s klidným svědomím předat aplikaci. Nevím jak vy, ale když jsem si přečetl anotaci na webu Tlama Games, říkal jsem si: "Sakra, vždyť  tohle není deskovka.", ale zároveň jsem měl velkou chuť si Sázky, prosím! co nejdříve zahrát.

Po pravidlové stránce se jedná o velmi jednoduchou, možná až banální hru. V případě, že zvolíte aplikaci, jejíž webová varianta a dnes i klasická aplikace pro mobilní zařízení mají i český dabing, jediným vaším úkolem bude sledovat dění na obrazovce a podle toho volit, na které koně vsadíte své žetony sázek. Koně se posouvají pomocí hodu dvěma kostkami, to znamená, že někteří z nich mají výhodu, jelikož například číslo sedm padá statisticky nejčastěji. To je do jisté míry kompenzováno bonusy, které dostává každý "znevýhodněný" kůň. Položený žeton sázky už nemůžete vzít zpět, takže si každou sázku budete muset dobře promyslet, počet polí je ale omezen, takže se zároveň nevyplatí příliš dlouhé otálení. A pak už je postup docela předvídatelný. Na konci dostihu se vyplatí úspěšné sázky, to znamená, že se číslo na žetonu sázek vynásobí hodnotou na vsazeném poli a tuto částku si ihned vyberete v mincích.

Tady jsem úplně nepochopil, proč se autoři rozhodli všechny žetony vyrobit ve stejné velikosti, jak ty sázkové, tak ty, které představují mince a to samé bude platit i pro chystanou High Roller edici, která obsahuje všechny žetony v luxusním pokerovém provedení. Možná by mě za to někdo ukamenoval, ale klidně bych se nebál v případě peněz použít jednoduché papírové bankovky. My si tedy vybereme výhru v kartonových žetonech a zároveň o nějaký obnos peněz přijdeme, pokud jsme vsázeli na pole s postihem. Aby byla hra variabilní, kromě těchto standardních sázek si můžete vybrat i některou z vedlejších sázek na horní straně desky sázek. Tady si vybíráte, který konkrétní kůň se umístí před svým soupeřem. V dolní části vás zase čekají mimořádné finiše, kde jsou popsány situace jako například rozestup vedoucích koní na konci závodu.

Na konci každého ze čtyř dostihů, které dohromady tvoří celou "partii" vás pak čeká odměna v podobě karty VIP sázek, díky které získáte některou z osobních výhod, jako je například bonusový žeton sázky, nebo schopnost sázet až do poslední chvíle. Těch možností, jakou taktiku během sázení zvolit není vůbec málo, nicméně o vítězi stejně nakonec rozhodne štěstěna. Tohle by pro spoustu kovaných deskovkářů mohl být velký problém, ale Sázky, prosím! je prostě potřeba vnímat trochu jinak. Jako párty hru, nebo ještě lépe řečeno hospodskou zábavu. Já jsem se vždycky nechal hypnotizovat děním na obrazovce, zaposlouchal se do komentáře a užíval si tu melu, která nastane ve chvíli, kdy se někdo osmělí a začne sázet. Čím víc se vás u stolu sejde, tím lépe, navíc vás to nutí nevyčkávat, protože počet polí je omezen. V pohodě jsme si ale užili i hraní ve třech, čehož jsem se nejdříve spíše bál. Všechno závisí na tom, jestli vaši spoluhráči přistoupí na tenhle "hazard bez rizika". Ok, tohle byl pořádný oxymóron, ale nevím jak lépe hru popsat. Pro mě je to prostě čistá zábava a docela se divím, že s podobným konceptem nepřišel někdo už mnohem dříve.

Dneska ten poslední odstavec začnu trochu obráceně. Komu bych Sázky, prosím! nedoporučil? Asi rodinám, které by si hru chtěli zahrát s dětmi, i když tohle rozhodnutí nechám spíše na rodičích. Já vidím Sázky, prosím! jako nenáročnou párty "hru" k pivu, která mi narušila plány na nejeden herní večer, protože jsme ji prostě nechtěli sklízet ze stolu. Jen doufám, že jsem někoho nemotivoval k tomu opravdovému a nebezpečnému gamblingu. Sázky, prosím! prostě nezapadají do žádné zavedené kategorie a číselné hodnocení nebude vůbec jednoduché, tady zkrátka nemám s čím srovnávat, ale postavím se tomu čelem. :)

Petr

Hodnocení designu: 3/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.