recenze - PUSTINA

23.12.2018

Rok 2079, elitám se podařilo pomocí atomové války radikálně snížit populaci na zemi a těch třicet tisíc přeživších se musí plahočit pustinou. Jedna z možností, jak si zlepšit životní situaci a nezemřít jako radioaktivní mutant, je nastěhovat se do některého z bunkrů. V téhle deskovce budete jeden takový bunkr obhospodařovat vy a vaši spoluhráči. Postapokalyptické téma frčí už delší dobu v knihách, filmech, videohrách a nevyhnulo se ani deskovkám. Osobně jsem všech těch Falloutů a Mad Maxů trochu přesycen, ale na Pustinu jsem slyšel samou chválu, a tak jí dám šanci.

Miguel Coimbra je jeden z mých nejoblíbenějších deskoherních ilustrátorů, proto mě na první pohled zaujala už samotná krabice. Odkládám víko, nalívám si vodu se šťávou a jdu vyloupávat žetony z kartonů. Je jich tam požehnaně, postupně na stůl vypadávají suroviny, přeživší, výbava a místnosti vašich bunkrů. Konkrétně u místností mě těší, že jsou ve formě pevných kartonových žetonů, místo obyčejných papírových karet. Pravidla na chvilku odkládám bokem, za nimi letí desky hráčů a to už rozkládám herní plán. Tady se mistr Coimbra opravdu předvedl, celá oblast znázorněná na mapě vypadá skvěle. Najdeme tu zdemolovanou nákladní loď, nebo zábavní park podobný tomu z Černobylu. Radioaktivitou zamořený post-apo svět se tedy podařilo vyobrazit na výbornou!

Pravidla jsou sepsána přehledně, pokud máte zkušenosti s jinými worker-placement hrami, budete rychle v obraze. Hraní se skládá ze dvou hlavních fází: den/noc. Nejdůležitější je pochopit jednotlivé části noci, pak budete schopni lépe plánovat akce, které provádíte přes den. Za půl hodiny máte pravidla nastudována a můžete se pustit do hry. Hromádky maličkých žetonů surovin jsou velké jako menší mraveniště, takže příprava dá trochu zabrat. Každý si vybere svého hrdinu, připravíte si nepostavené místnosti vašeho bunkru a rozložíte si vaše "workery" na herní plán. Pak následuje pohled na rozloženu hru a spokojený nádech, popřípadě zachrochtání. Celé to prostě vypadá skvěle, desky hráčů by sice mohly být pevnější a herní plán o kousek větší, ale alespoň se hra ve čtyřech hráčích vejde na menší stůl.

Začíná nejstarší přeživší, hned zostra sbírá suroviny a loví zvěř. Každý "worker" (v případě pustiny spíš jakýsi hrdina v protiradiační kombinéze) má na sobě číslo 3-5. Je to jeho síla a zároveň počet akcí, kterými disponuje. No a když se takový pětkový silák potká s chudákem "trojkařem", dá mu jasně najevo, kdo je tady pánem. Z nýmanda vytříská suroviny, až na případy, kdy zjistí že, by mohl schytat kulku mezi oči. Tohle je zajímavé oživení, protože v eurohrách nebývají podobné nátlaky zvykem. Líbí se mi, že přesun postav a sběr surovin je potřeba plánovat i s ohledem na sílu jednotlivých postav a myslet na možné ohrožení. Oba palce nahoru.

Během fáze noci se přesuneme na desku hráče. Bunkr mi připomíná Vaulty z Fallout Shelter, tady ho taky vidíte přehledně z boku a do jednotlivých postavených místností pak posíláte vaše přeživší. Plně obsazená místnost vám přinese bonusy, ale čím větší bonus, tím dražší bude uživit posádku místnosti. Kromě krmení budete muset vaše přeživší ochránit před radiací, takže pokud budou najezení a nebudou svítit, je všechno OK. Líbí se mi, že těch věcí, které musíte hlídat není moc a hra nebývá frustrující, spíš se na každou fázi noci těším (narozdíl od např. This War of Mine nebo Robinsona Crusoe).

V bunkru taky můžete opravovat vybavení, jehož nefunkční pozůstatky najdete přes den ve městech. Takový předmět pak přináší další bonusy vašim "sběračům". V každém kole si navíc vytáhnete kartu události, ta s sebou nese nepříjemnost, která bude všechny hráče ovlivňovat, dokud se jí někomu nepodaří zažehnat. To je asi vše co mám na srdci k hratelnosti. Hra opravdu příjemně odsýpá a v každém z šesti kol budete vymýšlet novou strategii, jak se pohybovat po herním plánu a jak si zútulnit bunkr.

Celkově mám z Pustiny skvělý pocit. Hra podle mě zbytečně zapadla vedle dalších pecek, které u nás začátkem tohoto a koncem minulého roku vyšly. Hratelnosti jsem v předchozím odstavci sice nic konkrétního nevytkl, ale na plné hodnocení to není, stejné je to i s designem. Hra vypadá pěkně, hraje se pohodově, ale na ten TOP vrchol prostě nestačí. Je to to pověstné "něco", co jí chybí. Někdo by řekl, že je to páteř a někdo třeba koule.

Díky za přečtení

Petr

Hodnocení designu: 4/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5


Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku