recenze - PŘÍŠTÍ STANICE: LONDÝN
Zakreslovacích her není nikdy málo a vědí to i dámy a pánové z Mindoku. Loni se nám tedy rozhodli přinést další titul k jehož hraní budeme kromě několika karet potřebovat i psací potřeby. Tenhle malý flip and write nám doslova utekl z hledáčku a myslím, že je nejvyšší čas se na něj podívat.
Krabička s magnetickým zavíráním mě vždycky potěší, hra díky ní na první pohled působí prémiovým dojmem. Obsah je ale poměrně standardní a v balení najdete sady karet, blok s předtištěnými oboustrannými mapami Londýna a čtyři pastelky. Grafické zpracování je jednoduché, ale především přehledné. Ono když zakreslujete trasy metra, musíte myslet na všechny ty cestující, kteří se v nich budou muset rychle zorientovat a to samé platí pro nás hráče. Ikon je tady jen několik a zajímat vás budou především čtyři základní, které se vyskytují na stanicích metra. Mně tenhle minimalistický styl sedí, a tak můžu s klidným svědomím říct, že je Příští stanice Londýn pěkně zpracovaná hra a vlastně jí v tomhle ohledu nemám co vytknout.
Během přípravy partie si každý z hráčů vezme jeden list z bloku map Londýna, který představuje podklad pro budování sítě metra. K tomu dostane jednu ze čtyř pastelek a v případě, že se vás sejde méně, tak ty zbývající položíte mezi hráče. Na konec ještě zbývá zamíchat balíček jedenácti karet stanic a můžete se pustit do hry. V případě pokročilé varianty můžete přidat karty úkolů a zvláštních vlastností jednotlivých barev. Společné úkoly bych vám klidně doporučil zařadit už pro první hru. Ještě "pokročilejší" je pak partie s kartami zvláštních schopností jednotlivých barev, které jednotlivým pastelkám přidávají různé výhodné vlastnosti. Tady už bych byl trochu opatrnější a tyto karty si nechal spíše na později.
Přípravu tedy máme hotovou a můžeme se pustit do prvních tahů. Jak to tak u flip and write her bývá, zakreslujete všichni simultánně a to vždy po otočení nové karty stanice. Vaším úkolem je pak v první řadě propojovat jednotlivé stanice označené symbolem. Každý spoj dvou stanic musí být rovný a vést po předtištěné šrafované čáře a to bez jakéhokoliv odbočování, změnu směru pak můžete provést právě při dalším výjezdu ze stanice. Takhle postupně vzniká jedna trasa metra, dokud není zahráno pět červených karet podzemních stanic. A ano, podle pravidel se jedná o růžovou barvu, ale na tohle já prostě nemám cit. :) Na konci kola spočtete body získané za aktuální trasu, předáte si se soupeři pastelky a začínáte kreslit další trasu. Teď jsem vám popsal asi 90% pravidel, protože Příští stanice Londýn patří k těm nejjednodušším "zakreslovačkám". Největším kouzlem hry je právě pohled na vznikající podzemní síť metra, která opravdu vypadá jako přehledová mapa linek.
Během kreslení jsem se nikdy nezaměřoval na každý jednotlivý tah, protože karty jsou taženy náhodně, takže je lepší si například naplánovat umístění trasy v rámci mapy a toho se snažit držet. Důležité je následně co nejefektivněji napojit druhou, třetí a čtvrtou linku, čímž každému hráči vznikne jedinečný plán podzemky. Část bodování probíhá mezi jednotlivými koly, ale většinou je partie napínavá až do úplného závěru, to samozřejmě záleží i na tom, jestli jste do hry zapojili karty úkolů. Interakce mezi hráči tady nehledejte, hra funguje stejně ve dvou i ve čtyřech. Každý si prostě buduje trať na svém vlastním písečku, londýnském písečku. S přibývajícím počtem hráčů tím pádem ani nenarůstá herní doba, pokud si tedy ke stolu nepozvete nějakého loudu, který se rozhodne vytvořit perfektní kopii londýnského metra.
Příští stanice Londýn představuje tu nejjednodušší formu flip and write deskovky. Pravidla vysvětlíte ostatním hráčům za tři minuty a hned se můžete pustit do hraní. To samozřejmě nabízí spousta jiných her a nejedná se o žádnou záruku kvality. V dnešní době je navíc výběr flip and write her velký a nároční hráči mohou sáhnout po komplexnějších kouscích jako je skvělý Twilight Inscription nebo Hadrianův val. V Příští stanici Londýn se ale naštěstí sešlo dost aspektů, kterými vás může i jednodušší hra zaujmout. Tak například to minimalistické a velmi chytlavé budování jednotlivých linek, ze kterého musí všichni šotouši doslova chrochtat blahem. A navíc, do třiceti minut máte dohráno a příprava nové partie je otázkou zamíchání jedenácti karet. Díky tomu jsem se kolikrát začal ztrácet v tom, kterou partii v pořadí už hrajeme. Čas holt ubíhá rychleji, když se člověk dobře baví.
Osobně nejsem žádný velký fanoušek, ale spíše jen uživatel městské hromadné dopravy, i tak jsem si hru zamiloval na první zahrání a tohle nadšení mi zůstalo a myslím, že ještě dlouho zůstane. A pak je tady to parádní kompaktní zpracování. V metru si sice hru nejspíše neužijete, ale jinak ji díky malým rozměrům není problém vytáhnout v podstatě kdekoli, což jsme taky důkladně otestovali. Ganz schönn clever pro nás sice v tomhle ohledu zůstává na pomyslném trůně, ale jak vám naznačí dnešní hodnocení, už je to jen opravdu těsné.
Petr
Hodnocení designu: 4/5
Hodnocení hratelnosti: 5/5
Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku.