recenze - PARKY: DO DIVOČINY

Deskovka Parky mě loni potěšila především opravdu pěkným zpracováním, ale i přes pohodovou hratelnost a krásný vizuál se z ní nestala moje oblíbená hra a vrátil jsem se k ní už jen párkrát. Další příležitost mám letos, protože vydavatelství Albi nelenilo a přineslo nám už druhé rozšíření. Toho prvního, které neslo název Po setmění, jsme se poměrně nezvykle dočkali spolu se vydáním základu. Druhé rozšíření se jmenuje Do divočiny a my se na něj dnes společně koukneme.

Malá krabička toho v sobě moc neskrývá a tím hlavním tahákem budou beze sporu nové karty parků. Ty se opravdu povedly, ostatně jako v původní hře. Najdeme tady hned šestnáct karet parků a ocenit musím především pěkné ilustrace, které jsou pro Parky signifikantní. Dále v balení nechybí ani čtyři nové destičky lokací, nové vybavení, čutory, období, žetony fotografií a taky opět velmi pěkné dřevěné figurky (žetony) zvířat. Na první pohled to tedy vypadá, že tahle expanze slouží především k rozšíření obsahu, ale nebojte, čeká nás tady i pár novinek v samotné hratelnosti.

Ty jsou sepsány na malé dvoustránce, která vás seznámí s obsahem a několika novými pravidly. Tady už pak záleží na vás, jestli všechny komponenty Do divočiny přimícháte do základní hry a budete ji dále hrát jako komplet, a nebo, stejně jako já, vždycky na konci partie všechny nové karty oddělíte a budete mít nadále základ + rozšíření. Nebo dvě rozšíření, v případě, že vám neutekla předchozí expanze s názvem Po setmění. Pojďme ale na ty novinky v hratelnosti. Jednou z hlavních dominant Do divočiny, je figurka bizona, která je větší než zbytek dřevěných zvířat a na začátku partie ji umístíte na první vyloženou kartu parku.

Během partie se při každé návštěvě parku obsahující figurku bizona přesune figurka na následující park a umožní vám provést výměnu libovolného žetonu za zvíře. Ve chvíli, kdy Bizon postupně obsadí všechny tři karty, vrátí se na začátek. V takovou chvíli můžete obměnit jednu, nebo v případě herní varianty Nákupní horečka rovnou všechny karty vybavení z nabídky. Některé nové karty parků s obrázkem typické zvířeny pak k návštěvě vyžadují i figurku, nebo figurky zvířat. Tomu jsou pak přizpůsobeny i všechny nové karty a taky destičky lokací. I když jsem už v úvodu zmiňoval, že tohle rozšíření představuje především nášup obsahu, těch novinek v hratelnosti vlastně není až tak málo.

Já jsem se opět během recenzování zaměřil především na nový obsah a hru jsme vždycky připravili tak, abychom právě komponenty z rozšíření co nejvíce využili. O to více je teď dokážu ocenit. Parky jsou díky expanzi opět o něco málo komplexnější hrou a i když jsem je vždycky považoval spíš za jakýsi až zenový zážitek, srovnatelný například s Tokaido, není tohle přirovnání úplně trefné. Parky dokáží být velmi slušný hlavolam a to především ve finální fázi hry, kde se bojuje o každou jednotlivou destičku lokace na trase. Rozšíření pak klade větší důraz na figurky zvířat a nové akce na destičkách lokací zase nabízejí nové strategie, pokud se vám tedy dostanou do hry.

A teď se dostáváme k tomu hlavnímu. Pokud by Parky už původně vyšly s tímto rozšířením, jako pevnou součástí základní hry, dostala by od nás tahle deskovka možná půl bodíku za hratelnost navíc. Co bylo, bylo. Aktuálně můžu Do divočiny doporučit především majitelům Parků, kteří se ke hře rádi vracejí a ocenili by nový obsah. Noví hráči, kteří by chtěli po Parcích sáhnout, zatím můžou nechat své čtyři stovky v peněžence a nákup expanze zvážit později, až pro ně uzraje ten správný čas. Pokud tedy uzraje.

Petr

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku