recenze - NARCOS

28.07.2019

Postava Pablo Escobara v posledních letech táhne, a tak není divu, že si především televizní diváci nemohou na nedostatek materiálu stěžovat. Na kvalitu matroše si v osmdesátých letech nemohli stěžovat ani Kolumbijští dealeři, protože by je starý dobrák Pablo nechal postřílet. Jako jeden z mála lidí na světě dávám před, objektivně skvělým, seriálem přednost filmovému zpracování. No, a protože televizní série má už skoro kultovní status, není divu, že se tématu chytili i autoři deskovek, resp. bohatý vydavatel CMON, který si mohl takovou licenci dovolit.

Už z víka krabice vám bude jasné, že autoři na ničem nešetřili a kombinace ilustrátorů Karl Kopinski (postavy) a Henning Ludvigsen (mapa), se zdá být doslova ultimátní. Moje nadšení pokračuje i po otevření téhle středně velké bedny. Z karet na vás koukají tváře známé ze seriálu, ale žádné nevkusné fotky, vše je krásně ilustrované a drží se jednotného stylu. Herní plán se skládá z šesti dílů a hned vám bude jasné, že tohle není hra na konferenční stolek. Sada plastových figurek chybí v málokteré hře od CMON a tak jsme ani tady nebyli ošizeni, kvalita je navíc na dost slušné úrovni a jednotlivé postavy odpovídají své ilustrované předloze z karet a herních desek. Zbytek je klasika, kartonové žetony, sešit pravidel, kostičky kokainu... Prostě nic, co byste nenašli v každé druhé deskovce. Co vás ale určitě potěší, je praktický insert, kde má každý typ komponent svoje místo. Velký palec nahoru, u her s cenovkou okolo dvanácti stovek si na to přestávám zvykat.

Pravidla nejsou úplně banální a hodně vám pomůže, pokud už máte zkušenosti s hrami se skrytým nepřítelem, jako třeba Běsnění Drákuly, nebo Honba za prstenem. I když v Narcos není rozhodně jen o nahánění zlého Escobara, ale o tom až dále. Příprava hry je, vzhledem k velikosti, poměrně rychlá, každý hráč na straně lovců si nachystá svou frakci a hráč za Patróna si náhodně vybere své Sicarios. Figurky Sicarios dostanou zespod tradiční barevné plastové kroužky, aby je bylo možné jednoznačně rozeznat. Figurky jednotlivých frakcí lovců jsou už chytře barevné z výroby, to slouží i k přehlednosti na herní mapě. Mapa je, jak už jsem naznačil výše, opravdu velká a mně se na stůl, kde běžně hraju velké hry, vešel celý Narcos jen tak tak.

V případě hry pěti hráčů má pod sebou každý lovec jednu frakci, pokud je hráčů méně, tak se musí podělit. Podle mě je ale nejlepší hra ve dvou, kdy jeden hráč obhospodařuje všechny frakce. Je to hlavně z důvodu, že se na tahu střídají jednotlivé frakce lovců a samotný Patrón. To znamená, že pokud pod sebou budete mít jednu frakci, zahrajete si 1:4, což u her se skrytým pohybem není úplně výjimečné, ale hra ve dvou mi prostě přišla nejlepší. A pokud jsem hrál za lovce, neměl jsem žádný problém uhlídat si všechny frakce a využívat i jejich speciální schopnosti a bonusové karty.

Celkově je hra poměrně svižná a líbí se mi, že se patron během kola nesnaží utéct ale naopak setrvává ve svém úkrytu, hromadí si svůj majetek a zvyšuje vliv za pomocí Sicarios. Ti totiž mohou zakládat kokainové farmy a vyprodukované zboží pak nechat letecky propašovat do vzdálených končin. Kokain už ale mezi celebritami asi moc nefrčí, protože za jednu zásilku dostanete čtyři dolary, což je nějakých devadesát korun. To je bída, ne? :) Musím se zeptat Yarka, jaké jsou aktuální ceny na trhu Ostrava - Dubina.

Každopádně zlí lovci se snaží farmy zničit, a tím chudáka Escobara připravit i o ty ubohé drobáky. Farmy ale kromě okamžité produkce kvalitního koksu přinášejí i pravidelné navýšení Patronových příjmů. Hráči se navíc na mapě navzájem blokují, lovci se kolem Pabla snaží utáhnout smyčku pomocí zátaras, ten se tomu ale směje ze svého nového bazénu na druhé straně Kolumbie. To by asi k pravidlům stačilo, i když vám ještě můžu prozradit, že Escobara budete muset zajmout celkem dvakrát, tak jako se to událo ve skutečné, drogovými kartely poseté, Kolumbii.

Bloček, kam si Pablo Escobar během hry zapisuje své úkryty, je navíc pěkně macatý, a tak vám vydrží na spoustu herních sezení. Co tedy téhle deskovce můžu vytknout? Je to především partie ve více hráčích. V pěti se můžou někteří nudit, pro čtyři je hra spíše nevhodná, takže ideální jen ve dvou, nejvýše ve třech. Co se týče tématu, myslím, že je na hru naroubován velmi povedeně a všechny postupy dávají smysl. Navíc si Narcos užijete, i když nejste fanoušci seriálu. Docela mě udivuje, že se v poslední době objevilo několik opravdu skvělých licencovaných her. Moje dřívější zkušenost byla taková, že atraktivní licence zajistila prodeje a deskovka pak za moc nestála. Možná to bude tím, že jsou si vydavatelé dost dobře vědomi, že většina hráčů před koupí pročítá recenze a sleduje hodnocení na BGG. A to je jen dobře.

Příběh nejznámějšího narkobarona se ukázal jako ideální základ pro hru se skrytým nepřítelem. Technické zpracování hry je v této cenové kategorii bez výhrad, chválím především luxusní ilustrace a povedené figurky. Pokud jste fanoušci seriálu a hledáte ideální hru pro dva až tři hráče, tak není o čem diskutovat. Jestli vás v posledních letech vlna popularity Pablo Escobara minula, minimálně vám doporučuju Narcos vyzkoušet. Seriál i deskovku.

Petr


Hodnocení designu: 5/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5 


Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku