recenze - MÚZA

08.01.2019

Zajímavé, nevěděl jsem, že se múza píše s čárkou, a ne kroužkem nad "u". Prý kvůli tomu, že slovo múza pochází z řeckého slova músai. Kvůli téhle informaci si asi recenzi na hru nečtete, škoda :) Takže k té deskovce, očekávání jsou velká, nedávno recenzované Mysterium mě přesvědčilo, že žánr asociačních her nabízí opravdu zajímavé kousky. I když Múza má blíže spíše ke hře Dixit.

Krabička vypadá TOP, krásná ilustrace a zlaté zdobení. Ani moc nevadí, když po rozbalení zjišťuju, že by mohla být klidně poloviční. Uvnitř se, kromě dvou stylových návodů, skrývají jen karty. Je jich tam pěkná hromádka a jsou ve dvou velikostech. Návod, sepsaný na tvrdém, zdobeném papíře máte přečtený za 184 vteřin a už začínáte hrát. A teď pozor, buď si seženete bandu lidí a budete hrát v týmech až šest na šest, takže party-hra! A nebóóó si zahrajete ve dvou a uděláte si ze hry spíše zenový zážitek k šálku čaje. Múza je doslova esencí asociačních her. Nemáte tady žádný příběh, ani scénář, jednoduše hádáte umělecké dílo mezi dalšími pěti, a to za pomocí různých indicií. Sada karet se způsoby nápověd je obsáhlá a u hry budete jak mluvit, tak předvádět. To je ve zkratce k pravidlům, teď se koukneme, jak vypadá to hlavní - karty.

Co se týče designu a zpracování, nemůžu nic vytknout. Ilustrace na kartách uměleckých děl vypadají skvěle a jsou různorodé, takže se na hru na stole skvěle dívá. Menší karty, na kterých je popsán způsob, jakým budete napovídat, se taky povedly. Moc by mě mrzelo, kdyby haprovala hratelnost a tyhle karty se mi tím pádem v budoucnu nedostávaly na stůl.

Takže, party je v plném proudu a já vytahuju Múzu.

Asi jako u všech podobných her, zábava stojí i padá na fantazii jednotlivých hráčů. Protože když dostanete kartu s vodopádem a několika mraky a jako nápovědu máte zabroukat melodii, to už chce pěknou dávku představivosti. Tenhle obrázek totiž bude muset váš spoluhráč rozeznat mezi dalšími pěti kartami, které ani neznáte. Pokud tedy seženete oduševnělou partu lidí, hru si parádně užijete. Může se vám ale stát, že noví hráči vůbec nechytnou pointu, každý člověk bohužel potřebným způsobem uvažování nedisponuje. Proto v téhle recenzi hodnocení hratelnosti vynechám.

Co mě na Múze chytlo, je varianta pro dva hráče, kde hrajete kooperativně, ale jinak jsou pravidla podobná jako v partě čtyř a více hráčů. Je to taky jedna z možností, jak si můžou natrénovat hru lidi, kteří by se ve větší skupině třeba styděli :) Zážitek je od party-hry diametrálně odlišný, ale určitě majitelům doporučuju vyzkoušet. Možná by to mohl být pro někoho i důvod, proč si hru koupit. Vzít si prostě karty ve dvou někam na pivo nebo víno a v klidu se společně prokousat celým balíčkem několikrát tam a zpět.

Jak to shrnout? Múza vypadá skvěle, ale nedoprovází ji žádný příběh ani pozadí. Vše potřebné k zábavě v krabičce sice najdete, ale to jak poté bude hra vypadat, záleží jen na lidech okolo stolu a jejich fantazii.

Petr


Hodnocení designu: 5/5



Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku