recenze - LOVCI RELIKVIÍ

Nebylo to letos zdaleka poprvé, co jsem nějakou hru pořádně zaznamenal až po jejím vydání. Nabídka je opravdu obrovská a neustále se na nás valí další a další oznámení větších či menších titulů. Lovci relikvií určitě nepatří mezi nejočekávanější deskoherní hity letošního roku a na první pohled bych je zařadil mezi ty menší a vlastně i docela nenápadné tituly. Občas se ale zrovna v téhle kategorii objeví nějaký klenot, třeba jako nedávno v případě Společenství dobrodruhů. Tak se pojďme společně nechat překvapit.

Menší krabice se může pyšnit velkou ilustrací Dodo badatele na víku. Že nevíte kdo je Dodo badatel? Celá hra je roztomile antropomorfní, a tak se nejen na víku, ale i na kartách setkáváme s postavami jako Kozel horolezec, nebo Velbloud průvodce. A když už jsem začal grafikou, hned si dovolím i její hodnocení. Hra je opravdu pěkně ilustrovaná a i přes to, že je plná roztomilých zvířátek s batůžky a dalekohledy, daří se jí nepůsobit infantilně. Barvami ale hrají i hexové dílky mapy a desky hráčů. Všechny komponenty si navíc uložíte do praktického plastového insertu. Z tohohle hlediska nemám co kritizovat, produkčně jsou Lovci relikvií na vysoké úrovni a to i vzhledem k ceně, která činí něco okolo devíti stovek.

Pravidla jsou přehledně sepsána, a pokud máte zkušenosti s libovolným deckbuildingem, rychle budete v obraze. Během přípravy se pak liší rozestavění hexových dílků mapy pro 2 a 3-4 hráče a jen opravdu mírně se odlišuje i úvodní sada karet, které každý hráč dostane do začátku partie. Jinak je ale úvod hry poměrně standardní. V ruce má každý pět základních karet, dalších pět připravených ve svém dobíracím balíčku. Na stole je vyloženo pět karet v nabídce, ze které je můžete nakupovat, plus permanentní sada karet Krutopřísných sester. A nesmím samozřejmě zapomenout na už zmiňovanou mapu složenou z hexovýxh dílků terénu. Ve svém tahu se budete pomocí karet pohybovat směrem od startovního dílku základního tábora skrze lesy, pole, nebo třeba řeky.

Při prvním vstupu na dílek ho můžete obrátit a na druhé straně objevit odměnu v podobě pokladnice, požadavku na kopání, nebo nejdůležitější relikvie, které se ale nacházejí až na samotném vrcholu mapy. Vtip je v tom, že pokaždé, když vyčerpáte svůj dobírací balíček, nebudete ho hned míchat, jako v jiných deckbuilding hrách, ale namísto klasického ukončení tahu přejdete zpět do základního tábora, kde si můžete za nasbírané zlaťáky dokoupit nové karty. Naopak výhodou je možnost si nepoužité karty nechat v ruce do dalšího tahu. Cílem je získat právě dvě relikvie, k čemuž si budete muset vytvořit co nejefektivnější balíček karet. Možná vás teď napadlo srovnání s hrou Břink!, což není úplně mimo, Lovci relikvií jsou ale mnohem jednodušší a tím pádem vhodnější například pro hraní s dětmi.

Co mě osobně moc nepotěšilo, je úvod hry při opakovaném hraní. Dílky jsou sice rozmístěny náhodně, jen na základě tří úrovní, takže vás do jisté míry čeká nová mapa, ale úvod hry a první tahy jsou pokaždé plus mínus stejné. To se projeví hlavně ve chvíli, kdy si budete chtít Lovce relikvií zahrát několikrát za večer. Tahle hra svou dynamikou totiž přímo vybízí k rychlému startu další partie, a to hlavně pokud hrajete se zkušenými hráči, kdy se jedná o opravdový rychlík. - "Cože!? Jáj jsem na tahu? Vždyť jsem teď dohrál." Tohle je naopak věc, kterou na Lovcích relikvií musím pochválit.

A pochválit toho, co se týče hratelnosti, musím více. Třeba samotný deckbuilding. Strategii si totiž upravujete podle nových karet, které přidáváte do svého balíku. Chcete mapu spíše prosvištět? Ok, ale co raději hned ze startu vykopat co nejvíce dobře dostupných odměn a vydělat pořádné peníze. Některé karty mají speciální symbol, který vám říká, že se pomocí nich můžete "zdarma" dostat na určitý typ terénu, nebo na něm kopat. Budete-li si chtít nasbírat takovýto typ karet, v závěrečné fázi hry při honu na poslední relikvie vám to pomůže, ale nebude to úplně levné. Ve hře tří a čtyř hráčů jsou pak relikvie v horní (třetí) úrovni rozmístěny náhodně, což vás nutí danou oblast prohledávat a pokoušet štěstí.

Svým grafickým zpracováním a jednoduchostí jsou Lovci relikvií určeni spíše pro rodinné hraní a zkušení hráči mají na výběr hned z několika "dospělejších" titulů. Já jsem se ale při hraní bavil doma s rodinou i v hospodě s kámošem. Navíc se nemůžeme bavit o nějaké oddechovce, protože zrovna oddechnout vás během partie tahle hra moc nenechá.

Petr

Hodnocení designu: 4+/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku