recenze - DRAČÍ PALÁC

Vytvořit v dnešní době originální abstraktní deskovku, která přiláká všechny zhýčkané hráče, zvyklé na přeprodukované blockbustery, je velice těžké. Z nedávné minulosti tady máme Azul a Sagradu, dvě hry, kterým se podařilo uspět jak v recenzích, tak prodejích. Co mají společného? Chytlavou hratelnost a perfektní zpracování. Stejnou cestou se vydal Dračí palác, který na český trh přináší Dino.

Krabice na mě působí moc pěkným dojmem, na první pohled je patrné, že se jedná o deskovku s cenovkou 1000+. Po otevření se mé dojmy jen utvrzují, perfektní insert, hromada luxusně vypadajících kamenů, balíček karet a stylově ilustrované herní desky. Herní kameny budou povědomé především prokrastinátorům, kteří si rádi zapnou Microsoft Mahjong a šéfovi pak tvrdí, že je toho na ně moc. Zpracování je opravdu na vysoké úrovni, už při rozbalení je jasné, že tohle je nejhezčí hra od Dina a zároveň jedna z nejhezčích abstraktních her na trhu.

Pravidla nejsou nijak složitá a hlavně se je naučíte během jednoho přečtení několikastránkové brožurky. Text je doplněn o názorné příklady a na konci pak najdete i podrobný popis všech speciálních karet. Hru tedy můžeme rozložit na stůl. Každý hráč dostane herní desku a jednu plastovou svatyni, které si položí před sebe. Pak přijde na řadu ta nejdůležitější část přípravy, a to stavba Dračího paláce. Doprostřed stolu položíte velkou herní desku, správnou stranu vyberete podle počtu hráčů. Matice na herním plánu vám určí, na které pole máte umístit kolik kamenů a postavit tak Dračí palác. Po několika partiích si pak můžete vymyslet vlastní palác, k tomu vám pomohou vzory, které jsou znázorněny v pravidlech.

Hru začíná ten, kdo naposled viděl draka!? Tím je určitě myšlen papírový, kterého pouští děti na podzim, protože jestli ne, tak začínám. Jednoduchý systém dobírání kamenů a stavění na vaši desku říše si snadno osvojíte. Tahy se střídají v rychlém sledu, takže je i partie ve čtyřech pěkně dynamická, tedy pokud nenarazíte na nějakého šneka, který bude nejdřív pět minut uvažovat a dvě sekundy po tom, co předá tah soupeři, si vzpomene, že to chtěl vlastně zahrát úplně jinak. 

Sebrané kameny na sebe skládáte podle jednoduchých pravidel, kdy při spojení minimálně čtyř můžete kameny otočit a poté na nich stavět další patro. Body za spojení kamenů získáváte hned a na konci hry pak ještě další za postavené svatyně. Ty můžete stavět ihned po otočení kamenů, ale na kámen ze svatyní už nic dalšího nepostavíte, takže je potřeba uvažovat strategicky. Celou hru si můžete okořenit kartami Duchů a Draků, což přinese nové možnosti pro průběh hry i závěrečné vyhodnocování, ale podle mě to trochu odvádí pozornost od ryzí hratelnosti.

Nebudu se více rozepisovat o pravidlech, k tomu dobře poslouží přiložený návod. :) Pokusím se spíš popsat svoje pocity ze samotné hry. Možná by stačilo napsat, že Dračí palác je nejlepší moderní abstraktní hra na českém trhu. Baví mě od její přípravy na stůl, stavby Dračího paláce. Baví mě ji vybalovat před novými hráči, vysvětlovat jim jednoduchá pravidla a sledovat jejich nadšení. Skvěle funguje jako hlavní deskovka herního večera a zároveň si ji dobře zahrajete ve dvou u piva. Karty a možnost postavit vlastní palác jsou navíc zárukou variability. Abych jen nepěl chválu, musím zmínit i nějaká negativa, ale neudělám to, opravdu mě nic nenapadá.

Nemáme moc příležitostí recenzovat hry od Dina, i když v poslední době se jich i u nás pár objevilo, ale nenapadlo by mě, že tentokrát narazím na takový poklad. Jen tak dál.

Je jasné, kde se autoři inspirovali, ale v tomto případě to považuju za velké plus. Dračímu paláci dám plné hodnocení za zpracování i hratelnost, protože je to krásná, velká, zábavná a přitom jednoduchá hra.

Petr

Hodnocení designu: 5/5

Hodnocení hratelnosti: 5/5

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku