recenze - DISCORDIA: DRUHÁ EDICE

26.11.2023

Dámy, pánové, děvčata a chlapci, je to tady! Dneska nás nečeká nic menšího, než veleslavná hra Discordia. Prosím o aplaus! Že vůbec nevíte, o čem to tady píšu? To nevadí, protože i když se snažím sledovat aktuální deskoherní trendy, tahle hra mi také utekla pod mým hledáčkem. Za poslední dva měsíce jsem se ale Discordie nahrál tolik, že mi při každém vyslovení jejího nazvu vyteče z uší pramínek krve a z nosu mi vystříkne... Víte co, pojďme raději od toho.

Nenechte se odradit slabším úvodem recenze, protože tahle deskovka za to stojí už od prvního pohledu. Krásná ilustrace na víku krabice vám napoví, že se jedná o euro jako vystřižené z příručky "Jak dělat klasická deskoherní eura a jejich krabice.". Uvnitř samozřejmě nechybí dřevěné figurky "workerů" čtyř různých barev, mapy osad jednotlivých hráčů a hlavně spousta kartonových žetonů na vyloupání. Co se týče grafického zpracování, tady se myslelo především na přehlednost, ale musím uznat, že se Lukasovi Siegmonovi, kterého můžete znát například díky naší oblíbené hře Nova Luna, podařilo hru vyšperkovat a jeho kresby nepůsobí vůbec rušivě. Právě naopak, všechno k sobě pěkně ladí a kdybych měl vyzdvihnout jednu věc, jsou to zvolené odstíny barev na herních deskách. Nečekejte žádné karty a dokonce ani žetony surovin, což má samozřejmě svůj důvod. Já jsem chvilku bojoval, než se mi všechno podařilo co nejoptimálněji uložit do plastového insertu, ale nakonec ještě zbyla spousta volného místa, takže očekávám nášup v podobě rozšíření.

Sešit s pravidly má překvapivě jen deset stránek, takže se nemáte čeho bát, já se hru naučil během přípravy první partie a ještě jsem ji stihl vysvětlit spoluhráčům. O co tady jde? Každý z hráčů u stolu dostane jednu desku osady, patnáct náhodně tažených dřevěných figurek pracovníků, které jste nejprve hromadně nasypali do plátěného pytlíku. Těchto pracovníků se během jednotlivých ročních období budete chtít zbavit, tím, že je umístíte na dostupná pole osad na vaší herní desce. Pokud by se někomu povedlo zbavit se všech pracovníků už v průběhu partie, stává se okamžitým vítězem. Osady na herní desku si ale budete muset nejprve postavit a každá taková osada potřebuje rozšíření stejné barvy. Kromě stavění osad, rozšíření a umisťování pracovníků, můžete během partie postupovat na stupnicích výpravy a vylepšení pomocí dřevěných žetonů hvězd. To všechno díky jedné ze tří hozených kostek. Já ještě nezmiňoval kostky?

Nebojte, kostky jsou tady opravdu jen tři. Hráč který se chopí role Maxima, což se střídá s každým ročním obdobím, hodí kostkami a přiřadí je k jednotlivým polím na herním plánu. Maximus si pak sám jednu kostku vybere a uzme jen pro sebe, zbytek štědře přenechá plebsu. A takhle se, milí čtenáři, ve zkratce hraje Discordia. Pro mě další velmi výrazné překvapení letošního roku. Hned vám vysvětlím proč. Mechanizmus zbavování se pracovníků jde vlastně přímo naproti tradičnímu worker placementu, kde jste za každého pinčlíka vděčni. Tady se s nimi snažíte co nejrychleji zaplnit jednotlivé destičky osad, abyste je pak na konci roku poslali do důchodu a jejich práci přenechali mladším a svěžejším.

Bál jsem se, že Discordia bude velmi solitérní záležitost, ale nakonec se to tak úplně nevyplnilo. Ať už díky roli Maxima a jeho výběru kostky, tak i během dobírání destiček osad, jejichž zásoba se sice časem doplňuje, ale pokud všichni u stolu zvolí taktiku výstavby osad, může se o některé destičky rozjet doslova souboj. Ok, jediný opravdový boj probíhá na konci roku s nájezdy Germánů, které vám staví do cesty jejich dvě destičky, ale i tak jsem si nepřipadal jako v nějaké sólo hře. Samozřejmě můžete sledovat i vaše soupeře a uzmout jim kostku, ke které náleží jejich vytoužené akce. Těch možností, jak dosáhnout svého cíle a zároveň nedopřát vašim soupeřům toho, po čem prahnou, tady není vůbec málo. 

Já mám ještě v živé paměti spoustu momentů, kdy jsme se na konci partie, naprosto vyrovnané hry, probodávali pohledem a pomýšleli si na tu jednu potřebnou kostku. Tohle jsou prostě parádní deskoherní zážitky, které vám nabídnou jen ty nejlepší hry. Ale nebudu jen chválit. Nevím jak vy, já doslova nenávidím zelené Bon Pari. Někdo vám nabídne bonbon, sáhnete do balíčku a ku**a zelený! Nějak podobně to mám s kostkami a dobíráním workerů, nebo chcete-li pracovníků v Discordii. Ano, máte tady k dispozici žeton manipulace, kterým zvýšíte, nebo snížíte hodnotu kostky a můžete jich posbírat i více, ale jsou jen jednorázové, během jednoho celého roku. Náhoda v deskovkách je samozřejmě běžná věc a může fungovat jako jakési koření, ale tady jsme se během partie dokázali opravdu nespočetněkrát pořádně vytočit. A to mi do podobného typu eurohry úplně nesedí.

Jinak jsme si ale každou partii užívali a především v pozdějších fázích, kdy vám pracovníci z desky osady hromadně odcházejí doslova jako utahaní horníci z páteční šichty. I přes velkou porci náhody mám neustále chuť Discordii hrát a učit ji nové soupeře. A když už jsme u těch soupeřů, jako u spousty jiných eurovek, které u nás vyšly v poslední době, jsem si i tuhle nejvíce užil ve dvou, kdy se rychle střídáte na tahu, herní doba se pohybuje někde pod hodinou a půl a máte neustále velký přehled o všem, co se kolem vás děje. Finální sčítání figurek pracovníků pak dokáže být napínavé, a nebo naopak velmi jednoznačné a viditelné už několik ročních období dopředu. A to jsem ještě nezmínil ta velkolepá komba, která se vám během tahu mohou podařit realizovat. To je to pravé koření Discordie.

Chválit vydavatelství Tlama games za výběr her, je jako chodit kopat jámu… Nebo jak se to říká. Discordia je podle mě aktuálně spíše opomíjená deskovka, ale myslím, že kovaní deskohráči už dobře vědí, že by na ni měli zaměřit svou pozornost. Pokud vám nevadí se během partie občas trochu vytočit a rádi si ve hrách budujete na svém vlastním písečku, tak ode mě máte jednoznačné doporučení. Na druhou stranu pravidlově přístupných, ale zároveň komplexních euro her máme na českém trhu docela dost. Žijeme holt ve zlaté éře deskovek.

Petr


Hodnocení designu: 4+/5

Hodnocení hratelnosti: 4/5


Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku