recenze - BARCELONA

V 19. století španělská Barcelona praskala ve švech, a tak bylo zapotřebí rozšířit město i za jejími hradbami. Tohoto úkolu se zhostil famózní architekt Ildefons Cerdà, který navrhl specifické část města zvané Eixample. V této nové deskovce od Albi se zhostíte role stavitelů s úkolem vybudovat obytné domy a okolní infrastrukturu pro nově příchozí obyvatele Barcelony.

Lehce nastíněné téma Barcelony vám napoví, na jaký obsah se můžete v krabici těšit. Hlavní herní plán je v podstatě plán části města se svým specifickým mřížkovým přístupem svislých a vodorovných ulic. Mezi ulicemi se rozprostírají travnaté plochy připravené na stavbu nových domů. Kromě toho se na plánu nachází dvě důležité stupnice. Stupnice bodování a stupnice obyvatel, o které jde v téhle hře především. Pro stavbu barcelonské infrastruktury máte k dispozici žetony ulic a křižovatek, zmiňované domy pro obyvatele, dřevěné figurky tramvají, a dokonce i části slavného chrámu Sagrada, který je mimochodem stále ve výstavbě. Nedočkáte se žádného plastu, ale jen poctivých kartonů a dřeva, jako byste se ocitli v ekologickém ráji deskovek, kde plasty nemají své místo. Příprava celé hry nepatří mezi ty nejjednodušší. Jen u přípravy desky hráčů, a to s přesně napočítaným počtem úzkých a širokých cest do komínků a po umístění kostiček ukazatelů na přesně daná místa, se budete cítit jako opravdová popelka. Kromě hlavního plánu a hráčských desek je zapotřebí připravit ještě vedlejší plán, roztřídit a vyložit všechny destičky chrámu vedle sebe a samozřejmě roztřídit všechny zdroje. Dost velkou plochu zabere hra na stole i ve dvou hráčích. Při čtyřech už si rovnou připravte deku na zemi.

Jak jsem již zmínil, Barcelona je stylem euro hra, což znamená, že budete hlavně vykonávat dostupné akce. Těch je přesně jedenáct typů a jsou umístěny na jednom z konců každé ulice. Položením "workera" (v tomhle případě obyvatele) na vámi vybrané rozcestí/křižovatku si zvolíte dvě různé akce, které se na daném konci ulice nachází. Lze tak zvolit libovolnou kombinaci dvou akcí, respektive třech – akce tramvaj je umístěna na diagonální ulici, které se vám zrovna hodí do mlýnku. Co tedy můžete vlastně vše dělat? Stavět již zmiňované úzké a široké ulice, budovat křižovatky, získávat zdroje mincí či látek, stavět veřejné budovy, přesouvat po městě tramvaje, realizovat urbanistické projekty – což jsou vlastně bodovací destičky, anebo v neposlední řadě pokládat dlaždice (tato akce se odehrává na vedlejším plánu), kde získáváte bonusové výhody. Akcí není málo a výběr je pestrý, což může pěkně zamotat nejednu hlavu.

Po provedení kombinace akcí nastává další povinný krok "Stavba domů". Ty jsou k dispozici ve třech úrovních vyžadující specifické obyvatele. Do krásné a moderní Barcelony se chce totiž nastěhovat jak dělnická a střední třída, tak i třída vyšší. Obyvatelé položeni na rozcestích musí sousedit s vybraným blokem, kde chcete dům postavit. To znamená, že kam pokládáte žetony obyvatel v předešlém kroku pro aktivaci akcí, ovlivňuje i to, kam pak můžete vy i soupeři postavit dům. Mimochodem, dva žetony obyvatel taháte každé kolo naslepo z látkového pytlíku. To je jediný prvek náhody, který se ve hře vyskytuje. Za stavění bloků budov získáváte velké množství vítězných bodů, jelikož nově příchozí konečně našli svůj vysněný domov, a to díky vám! Další vítězné body získáváte z takzvané Cerdàovi stupnice. Každou partii se náhodně vyberou tři bodovací destičky s různými podmínkami. Například dva body za každou postavenou širokou ulici. Cerdàova stupnice je pak jakýsi bodový modifikátor, kterým můžete ještě znásobit svůj zisk bodíků. Na stupnici se pohybujete směrem nahoru, ale i dolů, podle toho, jaké kroky během hry provedete.

Ještě na chvíli zůstanu u vítězných bodů. Ty získáváte nejen na konci hry, ale také (možná především) během hry. Věřte mi, že budete počítat častěji, než kuchař kontroluje teplotu pečeného kuřete. Bodovací žetony v hodnotě 400 bodů vám zcela jasně napoví, že oběhnutí sto bodové stupnice kolem hlavní desky je teprve začátek hry. Jistě, v první partii jsem byl spokojen i se 150 body, ovšem s každou další partií a lepší strategií jsme skokově navyšovali svůj konečný výsledek. V každém svém tahu se snažíte vytvořit takovou kombinaci akcí, která vám v daný moment přinese a vytěží co nejvíce bodů. Náskok soupeře o dvacet, či třicet bodů je v téhle hře jako prdnutí do sáčku. Paradoxně takhle nastavený bodovací systém, který vás bohatě odmění za každou zvolenou akcí, může některé hráče štvát, ale jiné zase bavit. 

V barcelonských ulicích je rušno stejně jako ve hře. Hra vám nabízí doslova přehršel možností, jak získávat body, tím mám na mysli přes dvacet dostupných kombinací akcí. Pokládání dlaždic na vedlejším plánu, stavění chrámu Sagrada, anebo ježdění tramvají je něco, co byste klidně ze hry mohli vypustit a nic zásadního by se nestalo. To nemluvím o destičkách veřejných budov, které vám poskytnou jednorázovou výhodu a samozřejmě i opět další body. Pak je ale můžete otočit lícem dolů a hodit do krbu, protože jsou už k ničemu. Nejsilnějším herním zážitkem je plánování pokládání obyvatel. Jak už jsem zmiňoval, nejenže si tím vybíráte z okolo dvaceti kombinací akcí, a také defacto blokujete výběr ostatním hráčům, ale umožňujete stavbu nových budov jak vám, tak i soupeřům. Interakce na herním plánu mezi hráči je tímto o dost vyšší, než u běžných euro her. Vše navíc umocňuje stavění křižovatek, které můžete postavit na nějakém "lukrativní" rozcestí, kam budou hráči pokládat obyvatele a vy za ně inkasovat bonusové odměny. Asi nemusím vysvětlovat, že při vyšším počtu hráčů je na stejném herním plánu vyšší koncentrace těchto interakcí. 

Barcelona je silně tematickou euro hrou. Dokonce až tak, že si u některých prvků řeknete, že je tam autoři dali jenom proto, aby to bylo ještě více tematičtější – například destičky chrámů Sagrady. Což je zajisté ikonický symbol města Barcelony. Za sebe musím říct, že bych pár prvků s klidným svědomím ořezal, a tak udělal hru o něco jednodušší a vlastně i rozměrově menší :) Na druhou stranu musím uznat, že vzhledově se jedná o velmi pěknou hru, kde ji nemám co vytknout. Co se týče hratelnosti, tak řetězování na sebe navazujících akcí (jednou akcí lze spustit další akci, atd.) zbytečně zatěžuje, a tudíž i prodlužuje hru v záplavě hromady vítězných bodů. Šachovité plánování několik tahů dopředu, strategické umisťování obyvatel, anebo vymýšlení alternativních akcí, když vám soupeř sebere tu vaši, je alfou a omegou hratelnosti. Pokud jste tedy fanoušky tohoto stylu, bude pro vás Barcelona to pravé oříškové... nebo ořechové?

A na úplný závěr si společně zazpívejme španělskou hymnu La Marcha Real z doby, kdy měla ještě text:

Gloria, gloria, corona de la Patria,
soberana luz
que es oro en tu Pendón.
Vida, vida, futuro de la Patria,
que en tus ojos es
abierto corazón.
Púrpura y oro: bandera inmortal;
en tus colores, juntas, carne y alma están.
Púrpura y oro: querer y lograr;
Tú eres, bandera, el signo del humano afán.
Gloria, gloria, corona de la Patria,
soberana luz
que es oro en tu Pendón.
Púrpura y oro: bandera inmortal;
en tus colores, juntas, carne y alma están.

Yarek, the párek
 

Hodnocení designu: 4/5
Hodnocení hratelnosti: 3+/5
 

Odebírat a komentovat nás můžete na našem facebooku